Milí kolegové, jsem lesba!

[Gab]

Děkuji Virgin za tvou rychlou odpověď, názor a přivítaní:-) Vážím si ho. Určitě, každý má něco, naprosto souhlasím. Asi bych ani netvrdila nebo to nenazvala mindrákem jako takovým. Spíš mě to poslední dobou dost rozčiluje, ty neustále dotazy a ne příliš taktní poznámky.
Jsem poměrně oblíbená ve svém kolektivu a už jen právě pro to si myslím, že z těch "super přátelkých" kolegyň by byly super nepřestavitelné nepřítelkyně
Myslím si, alespoň pro mne je to složitější to vyslovit nahlas v práci, jak říct své vlastní rodině, to byla pohodička...teda až po roce, ale to sem nepatři

Jen...možná jsem chtěla jen znát názor ostatních, trápí mě to nějaký ten rok, takže děkuji

[Lamia]

Milá Gab,

dovol, abych tě také přivítala mezi povalečkami a popřála ti ať se tady mezi námi cítíš skvěle a jako doma.
Tvé otázky v sobě řeší snad každý homosexuál, který vyrůstal ve světě té "normální" heterosexuální většiny. Neznám poměry ve tvé práci a netuším, jaké dosavadní výdobytky svým přiznáním riskuješ. Proto napíši ti jen něco ze svých vlastních zkušeností.
Také jsem zažívala ty nepříjemné a kousavé otázky lidí, co nedohlédnou ani na špičku vlastního nosu, otázky typu "kdy se budeš vdávat?" a podobně. A to nejen v práci, ale i v rodině, v okruhu nejbližších. Ke zlomu u mne došlo v době, kdy jsem si uvědomila, že chci také žít plnohodnotný život a ne se stále jen ohlížet přes rameno. Že mám na takový život právo jako všichni ostatní.
CO jsem provedla v práci prakticky ze dne na den. Nikoli tím způsobem "Ahoj holky, jsem lesba". Prostě jsem začla mluvit a jednat, jako by tato informace byla už nejméně 250 let stará. Věty jsem začínala třeba: Šly jsme s přítelkyní (později se ženou)... nebo dnes má večeři na starosti moje žena apod... Na udivené reakce a pohledy jsem nijak nereagovala. Kdo měl odvahu se na to přímo zeptat, tomu jsem to vysvětlila jednou větou, kterou jsem obvykle začla: Copak ty to nevíš? Rejpalky a rejpalové pak měli pocit, že v minulosti prošvihli ten nejnovější drb. Takto to funguje i v případě sousedů, kamkoli se přestěhuji (stěhovala jsem se dvakrát). Dnes musím říci, že se v mém okolí nad tímto faktem už nikdo ani nepozastaví. Mluvím o příhodách ze svého partnerského života stejně jako oni a na svou orientaci nikterak zvlášť neupozorňuji.
A kdy na toto budeš dostatečně dospělá, Gab?
Až si uvědomíš a přijmeš fakt, že názory druhých lidí na tebe nemají naprosto žádnou souvislost s tím, jaká skutečně jsi, protože se jedná pouze o projekci toho, jak sama sebe posuzuje daná osoba.
Přeji ti taktéž hezký večer.

[Gab]

Ahoj Lamio Děkuji za tvůj velice ale velice zajímavý pohled na danou věc, taktéž za přivítaní.
Při čtení tvého příspěvku a toho "jak jsi to měla ty" jsem se upřímně usmívala, protože vše co jsi napsala je opravdovou realitou
V mém slovníku najdeš velmi poměrně často větu : "já nehledím na názory ostatních". A vlastně...ano, hledím na jejich názory . Určitě by zhoršilo vztahy mezi mými podřízenými, jež jsou také i starší generace. Ale uvědomit si fakt, že tahle to dál nejde řešit, spíš neřešit pro mě nebude asi otázkou jednoho dne či momentu. Teď si malinko připadám jak náctiletá holčina co hledá sama sebe
Každopádně asi až se "pochlapím", tak to udělám velice podobně, takže díky za radu Ale ne, vážně.. Super přistup, opravdu.
Já jsem tedy s rodinou problém až takový neměla a nebo jsem ho až tak nepocítila vzhledem k tomu, že reakce byly po nějaké době velice pozitivní, smířlivé , akceptovatelné... Sousedy neřeším, ti jsou mi malinko ukradení
Nicméně pracovat každý den s heterosexuály je někdy peklo a kor s ženskými (jsou hrozně zvědavé a drbou a drbou a drbou), hrozná lidská vlastnost

Hezký večer Lamio, děkuji moc

[Lamia]

Gab, vůbec si nemusíš připadat jak třináctiletá holčina, co hledá sama sebe. Jsem o dost starší než ty a sama sebe hledám stále a budu hledat celý život. Jen se již pohybuji v jiných oblastech, protože problém, který v sobě řešíš ty jsem řešila já právě nějak okolo tvého věku. A nemám vůbec žádnou obavu z toho, že bys ty jej nedokázala vyřešit ke své naprosté spokojenosti.

[Blissenobiarella]

Vítej u nás. Snad u nás najdeš, co hledáš, ať už je to rada pro lepší žití a soužití, hezké chvilky při povídání a nebo naše oblíbené povalování.

Já osobně, neřeším, zda to o mně někdo ví. Pokud se někdo zeptá na něco osobního, rozlišuji v tomto případě dvě varianty: Buď je pro mne daná otázka natolik osobní, že by mi bylo nepříjemné odpovědět, i kdybych byla čistě heterosexuální, a tehdy prostě řeknu, ať se dotyčný nezlobí, ale že je to pro mne příliš osobní a nechci odpovídat, a přes to nejede vlak, musí se s tím smířit. Myslím, že na to má každý nárok, a záleží už pak na člověku, zda si to dovede prosadit. A pokud bych byla ochotná na nějakou takovou otázku ochotna odpovědět jako heteroslečna, odpovím. I když se tím lecos prozradí. A víc neřeším. Už mám několikáté zaměstnání, a žádná pohroma mě ještě nedohnala. A nebo mám rychlé nožky...
Sama si uvědomuji, že i když se snažím vzdorovat, názory mého okolí mě stále ještě nenechávají chladnou a je velice těžké jít proti tomu většinovému tlaku. Vnímám jej, cítím, až by mi z toho někdy chtěla puknout hlava. Ale zlepšuju se! Nechci celý život prožít tak, jak by si přáli lidé kolem mě. Ono je to vlastně stejně nesplnitelný úkol, poněvadž co člověk, to jiný názor na to, jak bys svůj život měla prožít. A zkus se zavděčit všem...

Lamia na to šla velice šalamounsky...

[virgin]

Lamia, to bylo fakt šalamounsky vymyšlený

[Lamia]

Chi! Já vím...

[Gab]

Děkuji za milé přivítaní Blissenobiarello
...rychlé nožky , hezké přirovnaní Ne, nikdy se nemůžeš zavděčit všem a jak jsi uvedla, ani to nejde. Otázkou je, zda se tě ptají. Alespoň v mém případě se mě zeptala v práci pouze jedna osoba přímo, kdo je ta slečna s níž žiji a řekla jsem ji to. S tím jsem kupodivu neměla v ten moment problém. Myslí si, že lidé se bojí zeptat, co když se seknout a takhle tě přeci urazit nemůžou Uvedla jsi, že to žádná pohroma nebyla. A vidíš, já jsem snad od narození smolař, u mě by to určitě problém byl. Ale těžko říct...
Holky, asi to nyní zatím řešit nebudu. Postupně se k tomu budu dopracovat jako Lamia, čímž teda ještě jednou díky Lamio

[Lamia]

Služebníček...

Rádo se stalo, Gab...

[Blissenobiarella]

S kopírováním mého předlouhého a překrásného jména se nemusíš obtěžovat , mně postačí mé překrátké překrásné jméno, a to Bliss.

[Gab]

OK