Já jsem jedna z těch, co nesnášely běh ve škole, myslím si, že obecně běh ani žádný sport vnitřně nemám ráda
Ale... nedávno jsem si tak z hecu vyběhla a byl to opravdu dobrý pocit (teda na poprvé jsem myslela, že vyplivnu plíce a umrznu někde u lesa),ale pak jsem si vyběhla po druhé, po třetí...po osmé a musím uznat, že to bylo fajn. Rády bych uvedla, že jsem poměrně silný kuřák a moje nohy drží poměrně velkou váhu
Venku často potkávám plno lidí s běžeckými botami a sportovním oděvem, co si to pádí do lesa nebo okolo řeky nebo jen tak okolo bytovek. Mám pocit, že běh začíná by poměrně novou modní záležitostí.
Patříte mezi ty běžecké nadšence nebo vám tento sport nic neříká? Já opět po dvou měsících opět začínám nebo spíš bych řekla pořádně začínám
po letech jsem se hlásila k policii a byla jsem nucena začít znovu běhat a pěkně na čas. Dalo mi to fakt hodně práce, než jsem se rozbehala, ale povedlo se a doběhla jsem druhá. A pak jsem zase trávila a trávím hodně času v práci a zbytek času kolem hejna operencu, takže už zase nebeham 
, ale jsem nadšenec chůze. Takové té svižné chůze, kdy chodíte hodinu, dvě, necháváte u toho plynout myšlenky... velmi uklidňující. Na deprese pomáhá chodit tak dlouho, dokud mě nohy unesou. Takže třeba až přes půl Brna. 
Tak to já jsem se rozhodla právě změnit svůj život, protože jsem trávila poslední dobou hodně času...většinu času v práci a rozhodla jsem se pro změnu, pro lepší zdraví a lepší tělo, prostě dělat taky něco pro sebe